Společná cesta BlaBlaCar: Zůstali jsme sami ve dvou a napětí explodovalo vášní

Byla jsem unavená po celém dni v práci, když jsem nastoupila do toho BlaBlaCar z Krakova do Varšavy. Bylo mi dvacet pět let, právě jsem dokončila studia a hledala jsem úspory na život ve velkém městě. Řidič, vysoký brunet jménem Kuba, vypadal na zhruba třicátníka – sebevědomý, s lehkým vousem a úsměvem, který hned upoutal mou pozornost. V autě jsme byli pět: dvě starší dámy, chlápek s kytarou a my. Rozhovory byly uvolněné, hlavně o počasí a zácpách.

Po hodině jsme dojeli k první odbočce. Starší dámy vystoupily, mávajíce na rozloučenou. Chlápek s kytarou taky vyskočil, děkujíc Kubovi za svěžení. Najednou jsme zůstali sami ve dvou. Auto se rozjelo dál do noci a já pocítila divný mrazení. Opravdu jsem byla překvapená, jak rychle se atmosféra změnila. Ticho bylo husté, přerušované jen šumem pneumatik a tichou hudbou z rádia.

– Tak teď máme celou cestu pro sebe – řekl Kuba, koukajíc na mě v zpětném zrcátku. Jeho hlas byl hluboký, teplý, jako by byl záměrně modulovaný, aby zněl svůdně.

– Jo, fakt. Trochu divně bez té hromádky – odpověděla jsem, snažíc se znít nonšalantně, ale srdce mi bušilo.

Začal se mě ptát na mě: co studuji, kde pracuji. Vyprávěla jsem o své nudné kancelářské práci, o snech o cestování. On byl informatikem, free-lancerem, jezdil BlaBlaCar pro zábavu a úsporu na benzín. Smál se mým vtipům a já se poprvé po dlouhé době opravdu cítila všimnutá. Rozhovor zabočil na osobnější témata. Přiznal, že má rád taková spontánní setkání s lidmi.

– A ty? Máš někoho? – zeptal se nakonec, když jsme míjeli temná pole.

– Ne, nedávno jsem se rozešla. Potřebuju dobrodružství – zasmála jsem se nervózně.

Jeho ruka na volantu se pevněji stiskla. Všimla jsem si, jak kouká na mé nohy v krátké suknici. Poprvé jsem pocítila to mravenčení v podbřišku, jako by vzduch mezi námi nabitý elektřinou. Zastavili jsme se na odpočívadle u pumpy. Vystoupila jsem si protáhnout nohy a on natankoval. Když jsem se vrátila, nabídl kávu.

– Vezmu ti jednu? – mrkl.

Seděli jsme na lavičce, popíjeli horký nápoj. Noc byla teplá, hvězdy svítily jasno. Vyprávěl o svých cestách, o holce, s níž jednou jel a skončilo to polibkem na parkovišti. Smála jsem se, ale v hlavě se mi rojily myšlenky: co kdyby...?

V autě napětí rostlo. Založila jsem nohu na nohu a jeho pohled tam na okamžik zabral příliš dlouho. Opravdu jsem byla vzrušená, cítila jsem vlhkost mezi stehny. Rozhovor zabočil na sex – jakoby žertem.

– Máš ráda riziko? – zeptal se provokativně.

– Někdy ano – zašeptala jsem, koukajíc mu do očí.

Cesta se vinula lesy, auto jelo plynule. Kuba pustil pomalejší hudbu, něco smyslného. Moje ruka se mimodobně dotkla jeho ramene, jakoby náhodou. Oplatil to, lehce se dotknuv mého kolena. To byl přelomový moment – napětí se stalo nesnesitelným. Srdce mi bilo jako šílené, dech se zrychlil. Opravdu jsem nečekala, že obyčejná cesta se změní v něco tak horkého.

Po odpočívadle jsme se vrátili do auta, ale už nic nebylo stejné. Kuba jel pomaleji, jako by záměrně prodlužoval naši cestu. Já jsem seděla blíž, opřená o podloketník, cítíc vůni jeho kolínské – směs santalového dřeva a mužnosti. Opravdu jsem byla mokrá, suknice se mi lepila na stehna a bradavky ztvrdly pod blůzkou.

– Víš, jsi opravdu atraktivní – řekl tiše, položiv ruku na mé stehno těsně nad kolenem.

– Ty taky nejsi nejhorší – odpověděla jsem drzě, nestahujíc nohu.

Jeho prsty klouzaly výš, jemně masíruje stehno. Zastavil auto na okraji silnice v temném lese, kde nás nikdo nemohl vidět. Vypnul motor a ticho nás objalo jako deka.

– Chceš, abych přestal? – zeptal se, koukajíc hluboko do očí.

– Ne... naopak – zašeptala jsem, přitáhla jsem ho k sobě.

Naše ústa se setkala v vášnivém polibku. Jeho rty byly měkké, ale polibek hladový, jazyk se vloupal do mých úst, prozkoumávaje každý centimetr. Ruce zajely pod mou blůzku, laskajíc břicho, pak prsa. Sundala jsem podprsenku, odhalujíc bradavky, které okamžitě vzal do úst. Poprvé jsem pocítila takovou vlnu rozkoše – zasténala jsem nahlas, zabodnuv nehty do jeho zad.

– Jsi tak citlivá... – zamumlal, sát silněji.

Rozepnula jsem mu kalhoty, vytahujíc tvrdý čurák, pulzující v mé dlani. Byl tlustý, žilnatý, ideální. Hladila jsem ho pomalu, koukajíc, jak se mu třesou kyčle. Kuba posunul ruku mezi mé nohy, prsty zajely pod kalhotky, trefíc se do klitorisu.

– Kurva, jak jsi mokrá... – vydechl.

– Pro tebe – zasténala jsem, roztáhla jsem stehna.

Masíroval mě zkušeně, dva prsty se proklouzly dovnitř, kroužíc vibrujíc. Vřtila jsem se na sedadle, opěradlo nakloněné naplno. Bylo to jako mučení rozkoší, budovala jsem napětí, dokud jsem nevybuchla v orgasmu, křičíc jeho jméno.

Nedala jsem mu odpočinout. Nahnula jsem se, berouc čurák do úst. Sála jsem nenasytně, jazykem po žaludi, polykajíc hluboko. Kuba sténal, držíc mě za vlasy.

– Bože, jsi geniální...

Zvedal kyčle, ruchajíc moje ústa. Chutnal slano, mužně. Za chvíli mě odtáhl, nechcuc dojít.

– Chci tě v sobě – prosila jsem.

Přesunul se dozadu, táhnouc mě za sebou. Sundali jsme oblečení v spěchu. Posadila jsem se na něj okrakem, nabodnuv se na jeho čurák pomalu. Plná, roztáhnutá – ten pocit byl božský. Pohybovala jsem boky, on tlačil nahoru, silně, hluboko.

– Tvrději... rychleji! – zakřičel.

Šukali jsme se jako zvířata, auto se kolébalo rytmicky. Pot stékal po našich tělech, steny plnily prostor. Změnila jsem pozici na čtverice a on mě bral zezadu, plesknouc po zadek. Druhý orgasmus přišel vlnou, svírajíc ho v sobě.

– Končím... – zasténal, naplňujíc mě horkým semenem.

Klesli jsme zadýchaní, objímajíc se. Opravdu to bylo to nejlepší, co mě v životě potkalo.

Po našem prvním šílenství jsme pokračovali dál, ale napětí neopadlo. Kuba řídil jednou rukou, druhou mezi mými nohama, jemně dráždíc. Já hladila jeho rozkrok přes kalhoty, cítíc, jak ztvrdává znovu. Dojeli jsme k poslednímu parkovišti před Varšavou – prázdnému v této hodině.

– Zastavme se tu na chvíli – navrhl chraplavým hlasem.

Vystoupili jsme, noční vzduch chladil rozžhavená těla. Opřela jsem se o kapotu auta, suknice nadzvednutá. Kuba se postavil za mě, vsaďujíc čurák bez okolků. Šukal mě silně zezadu, ruce na prsou, kousajíc do krku.

– Máš ráda venku? – lapal po dechu.

– Ano... riziko mě vzrušuje – zasténala jsem, vypínajíc zadek.

Hvězdy nad námi, šum aut na dálnici v dálce – to přidávalo koření. Změnil pozici, zvedl mou nohu na nárazník. Vbíjel se hluboko, trefujíc se do bodu G. Třetí orgasmus byl nejsilnější, nohy mi třásly, křičela jsem bez zábran.

– Jsi neuvěřitelná... – mumlal, zrychljujíc.

Vytáhl se, otočil mě tváří k sobě. Klekla jsem si na trávu, sát ho nenasytně. Brala jsem ho celého, lehce se dusíc, ale nepřestávajíc. Podíval se dolů, oči plály.

– Polykni...

Explodoval mi v ústech, horké proudy stékaly po krku. Polykala jsem nenasytně, ližouc zbytky. Vstali jsme, líbajíc se slaně.

– Tohle byla nejlepší cesta v mém životě – řekl, objímajíc mě.

– Moje taky. Možná to někdy zopakujeme? – zašeptala jsem, dávajíc mu číslo.

Dojeli jsme do Varšavy nad ránem. Vystoupila jsem s nohama jako z vaty, ale usměvavá. Opravdu to změnilo můj pohled na život – spontánnost, riziko, vášeň. Kuba zamával na rozloučenou a já věděla, že tohle není konec. Ta noc v BlaBlaCar se stala mým nejoblíbenějším příběhem k vyprávění kamarádkám.