Společný pokoj v hostelu na Erasmu: Španělka z vedlejší postele nemohla spát

Byla jsem nadšená jako nikdy, když jsem přistála v Madridu na svém prvním Erasmu. Bylo mi dvacet let, studovala jsem romanistiku a snila o španělském slunci, tapas a nových dobrodružstvích. Hostel, který jsem rezervovala, byl levný a v centru, ideální pro studentku s omezeným rozpočtem. Smíšený pokoj, dvě poschodové postele, společná koupelna – nic velkého, ale dost na to, abych ochutnala chuť svobody.

Vešla jsem do pokoje s batohem na rameni a tam už byla ona. Španělka z vedlejší postele – vysoká, opálená, s dlouhými, vlnitými černými vlasy padajícími na ramena. Jmenovala se Carmen, bylo jí dvacet jedna a studovala architekturu na místní univerzitě. Obléklá v tenkém bílém tílku na ramínka a šortkách, které zdůrazňovaly její kulaté boky, ležela na spodní posteli a scrollovala telefon.

– Hola! – usmála se široce, hbitě vstávajíc. Její oči, tmavé a hravé, mě propálily nazdařbůh. – Jsi nová spolubydlící? Jmenuji se Carmen.

– Ahoj, Ola – odpověděla jsem, lehce se červenajíc. Opravdu mě mátla její jistota. – Ano, přijela jsem dnes z Polska. Erasmus na semestr.

Pomohla mi vybalit věci, mluvila bez přestání španělsky smíchaným s angličtinou. Vyprávěla o madridských večírcích, nejlepších barech a o tom, jak miluje ukazovat město dívkám ze zahraničí. Byla tak otevřená, vřelá, že jsem se rychle cítila jako doma. Její smích zněl jako flamenco a vůně jejích parfémů – sladká, citrusová – naplnila pokoj.

Večer jsme šly na tapas. Carmen znala všechny uličky, tahala mě za ruku davem. Pily jsme sangrii, tančily u pouliční hudby. Poprvé jsem pocítila tu jiskru – její ruka na mém rameni, blízkost těla v horké noci. Byla bisexuální, zmínila náhodou svou ex dívku, ale já? Já jsem vždycky byla hetero, kluci z Polska jsou můj svět. Ale té noci, cestou zpět do hostelu, se něco změnilo.

V pokoji bylo dusno, ventilátor sotva stačil. Carmen si svlékla tílko, zůstala v podprsenku a šortkách. Její kůže leskla potem, plná prsa se lehce pohupovala při každém pohybu.

– Horko, co? – mrkla. – Svlékni si něco, Olo, nestydni se.

– Jo, opravdu – zašeptala jsem, svlékajíc blůzku. Ležela jsem na horní posteli jen v spodním prádle, srdce mi búšilo rychleji, než by mělo. Slyšela jsem její dech dole, cítila napětí ve vzduchu. Té noci jsem ještě nevěděla, že nezaspí. Ale už tehdy jsem byla nadšená nejen z Madridu.

Druhá hodina ráno. Převracela jsem se na úzké poschodové posteli, snažíc se usnout v tom madridském horku. Hostel tišnul, ale já nemohla zavřít oči – sangria mi hučela v hlavě, myšlenky na Carmen nedaly klid. Opravdu jsem byla překvapená sama sebou, protože jsem nikdy na dívku takhle nehleděla. A najednou jsem uslyšela šustění dole.

– Olo? Jsi vzhůru? – zašeptala Carmen, její hlas nízký, smyslný ve tmě.

– Jo... Nemůžu spát. A ty? – odpověděla jsem tiše, naklánějíc se přes zábradlí.

– Já taky ne. Myslím na tebe. Na to, jak jsi sladká a stydlivá. Pojď dolů, lehni si ke mně. Tady na podlaze je matrace, je tu chladněji.

Sešla jsem po žebříku, srdce mi tlouklo jako kladivo. Pokoj osvětloval jen lesk pouliční lampy skrz žaluzie. Carmen ležela na matraci, nahá od pasu nahoru, bradavky tvrdé chladem noci. Její kůže voněla solí a touhou.

– Pověz mi o sobě – zamumlala, přitahujíc mě blíž. – Máš kluka? Milenku?

– Ne... Byla jsem s kluky, ale to je nudné. A ty? – zeptala jsem se, pokládajíc se vedle. Naše stehna se náhodou otřela, poprvé jsem pocítila mrazení.

– Mám ráda dívky. Jejich měkkost, chuť. – Její prsty klouzly po mém rameni. – Jsi krásná, Olo. Polské dívky mají takovou svěží kouzlo.

Hodiny jsme si povídaly. Vyznávala, jak jí chybí svoboda po rozchodu s ex, jak je Erasmus její útěk. Já se svěřila se sny o Španělsku, o tom, že jsem vždycky byla hodná holka z malého města. Napětí rostlo – její dech zrychloval, ruka se posouvala výš. Opravdu jsem byla mokrá, i když se styděla to přiznat.

– Dotkni se mě – zašeptala nakonec. – Prosím.

– Carmen... Nikdy s dívkou... – zaváhala jsem, ale její oči prosily.

– Já tě provedu. Řekni, jestli nechceš.

Moje ruka spočinula na jejím prsu, těžkém a teplém. Polibek byl jako exploze – její rty měkké, jazyk hravý. Sařili jsme se vášnivě, těla se proplétala. Byla jsem v transu, její ruce v mých kalhotkách, prsty prozkoumávající vlhkost. První orgasmus z jejích úst přicházel vlnami, když lízala mé bradavky.

Svítání teprve svítilo, ale my nespaly. Po tom prvním polibku se všechno hnalo lavinou. Carmen byla zkušená, jemně dominantní, ale rozhodná. Opravdu jsem byla připravená na všechno – její jistota rozložila mé zábrany.

– Rozkroč se, lásko – přikázala, kleknuv si mezi moje stehna. Její dech na mé píči mě rozklepal třesem rozkoše. – Jsi tak mokrá pro mě.

– Carmen... Prosím, lízej mě – prosila jsem, chytíce ji za vlasy.

Její jazyk byl mistrovský – kroužil kolem klitorisu, zabodával se hluboko, sátíc šťávy. Poprvé jsem pocítila takový oheň, lepší než s jakýmkoli klukem. Křičela jsem tiše, kousajíc polštář, aby jsem nevzbudila zbytek hostelu. Orgasmus přišel jako tsunami, vlny rozkoše se rozlévaly tělem.

– Teď ty – zasténala, položiv se na záda. Její píča byla hladká, růžová, kapající. Naučila mě lízat – pomalu, kruhovými pohyby. Chutnala slano-sladce, návykově. Její boky se pohupovaly, tlačila se mi do obličeje.

– Ano, Olo! Hlubší! – volala španělsky, míchajíc kletby s laskáním.

Přešly jsme k nůžkám – naše píče se třely o sebe, kluzké, horké. Pot stékal po zádech, pokoj naplnily naše stony. Carmen mi strčila prsty dovnitř, dva, pak tři, masírujíc bod G. Explodovala jsem podruhé, mokrá prostěradla svědkem mé kapitulace.

– Miluji tě takovou – zašeptala, objímajíc mě. – Buď má na ten semestr.

– Ano... Budu – slíbila jsem, líbajíc její krk.

Nad ránem jsme usnuly propletené, vyčerpané. Probudily jsme se do nových dní plných diskrétních pohledů, rychlých laskání v koupelně. Tahle noc v hostelu mě změnila navždy – z stydlivé Polky v ženu objevující lesbické rozkoše. Erasmus se stal něčím víc než studiem.